Letošní Valentýn připadl na neděli, a to, že nám spolu bylo krásně se mi vrylo do paměti, proto o tom píšu. Byli jsme u babičky Evy a tatínek stříhal stromy. Venku to vonělo jarem a po týdnu rekonvalescence jsem se odvážila vyjít ven a trochu se hýbat. Pomáhali jsme s Davídkem tatínkovi sbírat větvě. Emička spinkala v kočárku, tak jsem ji dala na sluníčko a trochu odkryla, aby si toho příslibu jara taky trochu užila.
Na jabloni jsme našli loňské hnízdo. Nechali jsme ho tam, ukázali Davídkovi. Společně se těšíme, až ho obydlí ptáčci :-)
Kluci se vrhají do všeho po hlavě, Dáda jako správný kluk vlezl na štafle za tatínkem a koukal, jak stříhá. Jímala mě hrůza, tak jsem ho šla přidržet, ale samozřejmě o to neměl sebemenší zájem. Musím se obrnit větší trpělivostí a přestat se tolik bát. Je to ale sakra těžké :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat