Je to takové bezčasí, naprosto bez režimu, děti chodí spát podle toho, jak se jim chce, jaké je počasí a co jejich střelená matka vymyslí za akci, za výlet. Můj vnitřní pohon jede v létě na 150% a žene mě vpřed, hlavně, abychom byli co nejvíc venku a co nejvíc toho zažili. Takže dost často trávím večery tím, že vybaluji tašky z výletů a zároveň je plním novými věcmi na další výlet následující den. Každý týden jsme někde jinde, doma se otočíme jen na pár dní - vybalit, vyprat, znovu zabalit. Na vstřebávání zážitků bude čas až později. Někdy si přeji, aby bylo aspoň dva dny ošklivo, abychom zůstali doma. Nicméně ruku na srdce, i výlety v letním dešti jsou krásné... Zní to šíleně, ale mám to ráda. Moc ráda cestuji a poznávám nová místa. Nesnáším stereotyp a přenáším to na svoje děti. Jsou statečné a zvládají to se mnou na jedničku, častá změna postýlek v létě jim, zdá se, nevadí, vyspí se kdekoli, hlavně, že mě nebo tatínka v noci mají vedle sebe. Svoboda na mateřské je úžasná...:-)
Miluju letní horké dny u vody, na koupališti, teplé večery u grilu, u ohýnku, letní procházky po horách a v lesích. Miluju vůni lesa, čerstvě posečené trávy, vůni sklizně, dozrávajícího ovoce a zeleniny, vůni farmářského trhu, který je v létě tak úžasný a tak barevný, nevím, co koupit dřív.
Toto léto jsme strávili krásný týden ve Staňkově u Třeboně.
Proháněli jsme se na kolech a koukali na svět z výšek.
Potěšili jsme naší přítomností babičky i dědu a strávili krásné dny v malebných chaloupkách, v Podkrkonoší a v Českosaském Švýcarsku.
Střídali jsme chvíle ve skupinách s ostatními dětmi, s okamžiky, kdy jsme byli jako rodina sami. Ty jsou vzácné, a proto cennější.
Léto je krásný čas, pomalu se chýlí ke svému konci, ještě si ho užíváme, ale upřímně už se těším na podzim. Na jeho barvy a jeho klid, kterým mě vždy naplní potom, co překonám smutek z končícího léta. A taky na ten stereotyp, který sice nesnáším, ale potřebuji ho :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat